http://hazard.renadi.cz/ https://www.NevyndamSe.cz https://www.renadi.cz/cs/1-prosince-2020-otevirame-bezplatnou-internetovou-poradnu-s-peer-konzultanty-pro-lidi-zavisle-na-navykovych-latkach-ozvat-se-mohou-i-pribuzni

Článek: Jak může být užitečná psychoterapie, když “přestat pít” nefunguje?

Jak může být užitečná psychoterapie, když “přestat pít” nefunguje?

Autorka: Mgr. Daniela Halámková, psychoterapeutka

(zdroj obrázku:  https://i.pinimg.com/originals/b9/a7/11/b9a7113f33d2f5ec1fea90da19e0906f.jpg)

 

V naší společnosti existuje mnoho lidí, pro které hraje alkohol v životě důležitou roli. Důvodů k jeho pravidelnému užívání je více: snaha být ve společnosti zábavnější, vypořádat se s nudou, zahnat těžké myšlenky, uvolnit se a spousta dalších. Když člověk pije nadmíru (tzn. pije rizikově nebo splňuje i kritéria pro závislost), zjednodušeně řečeno to poznáme podle toho, že se alkohol stává v jeho životě velkým tématem: ovlivňuje vztahy, zaměstnání, péči o děti, volný čas, zdraví, nebo si jenom člověk bez alkoholu nedovede život představit. Alkohol tak vnáší do života vážná rizika. Co lze v takové situaci dělat? 

Nabízí se zde jednoduché řešení: přestat pít. Takto si někdy řešení představuje člověk, který pije, a taky jeho okolí. “Když víš, že Ti to škodí, tak to nedělej,” říká se. Jenomže vědět dělat jsou dvě odlišné věci, a to ne jenom u závislých. 

Již nějakou dobu je známo, že lidi nefungují tak rozumně, jak si často myslí. Velká část našich rozhodnutí je intuitivní, automatická a rychlá. Někdy dokonce máme pocit, že jsme se ani nestihli rozhodovat a rovnou něco děláme - jen si vzpomeňte na bezmyšlenkovité zapínání televize hned po příchodu domů nebo briskní reakci za volantem, kterou jste si plně uvědomili až chvíli poté, co jste se díky ní vyhnuli srážce s jiným vozidlem. Někdy zkrátka není čas si něco rozmýšlet a náš mozek to dobře ví. Často se rozhoduje bez toho, aby do procesu rozhodování přizval i naši “rozumnou část”. Myšlenku dvou systémů myšlení ve své knize z roku 2012 rozvíjí Daniel Kahneman (odkaz níže). 

Podobně ale uvažovali už i první psychoanalytici, kteří počítali s existencí nevědomí. Nevědomí reprezentuje psychické obsahy (myšlenky, emoce, přání apod.), které musí být udržovány mimo uvědomování, protože jinak by mohly způsobit konflikt. Když se náš kamarád třeba chlubí novým autem, můžeme se společně s ním radovat, ale fakt, že mu závidíme, raději potlačíme do nevědomí, abychom si o sebe nemuseli myslet, že jsme špatní. Nevědomí má každý. Většina druhů psychoterapie vychází z předpokladu, že velká část psychického života je neuvědomovaná, nebo s ním alespoň počítá. 

Má to ale háček: to, že o nevědomých psychických procesech nevíme, neznamená, že nás neovlivňují. Naopak. Lidské činy jsou často motivovány nevědomými pohnutkami a to bez ohledu na to, zda jsou tyto činy hodnoceny ostatními jako dobré nebo špatné. Nevědomí může člověka hnát k ubližování, ale i k pomáhání. Jelikož nevědomé obsahy bývají pro člověka i jeho okolí neviditelné, může se stát, že lidi dělají věci, které ostatním připadají nelogické. Jde například o lidi, kteří zůstávají v dlouhodobých vztazích, ve kterých jsou již dlouho nespokojeni a nic jim nepřináší: jejich okolí nechápe, jaké k tomu mají důvody. Dalším příkladem může být člověk, který pravidelně riskuje svůj život v adrenalinových sportech, a to i přesto, že v minulosti již smrti unikl jen o vlásek. A také může jít o člověka, který nadmíru pije. Na úrovni “vědění” je takový člověk zřejmě přesvědčený o škodlivosti pití, na druhou stranu pro něj může být pocitově nemožné přestat pít. 

Nevědomých důvodů pro excesivní pití je nespočet. Stává se, že opilostí (spojenou s euforií nebo útlumem) lidi bojují proti depresivním pocitům. V jiných případech alkohol zvyšuje sebevědomí a (zdánlivě) napomáhá sociálním interakcím. Existují i lidé, kteří u sebe soustavně vnímají pocit prázdna a alkohol jim pomáhá jej zaplnit. Obvykle je alkoholem možné kýžený účinek vyvolat, zejména v začátcích užívání: po jisté době se ale začnou projevovat i další účinky. Ve chvíli užití alkohol úzkost zažene, ale dlouhodobě ji prohlubuje.

Právě kvůli vážnějším psychickým potížím, vztahovým problémům nebo zdravotním komplikacím se lidé nejčastěji obrátí na odborníka s cílem svoje pití zastavit. 

Když už víme, že rada “zkrátka přestat pít” nemusí vždy fungovat, co je náplní psychoterapie pro lidi s potížemi s alkoholem a jak taková psychoterapie probíhá? U individuální terapie jde obvykle o pravidelné setkávání terapeuta/terapeutky a klienta/klientky, nejčastěji ve frekvenci jednou týdně o délce 50 minut. Cílem psychoterapie je změna. Když přichází na terapii člověk, který příliš pije, pravděpodobně bude chtít tohle chování změnit: snížit jeho frekvenci nebo jej odstranit úplně. Existuje víc druhů psychoterapie, což znamená, že se v praxi můžete setkat s různými způsoby, jak této změny dosáhnout. Mezi nejčastější prostředky k dosahování změny v terapii ale patří budování bezpečného terapeutického vztahu a obecně snaha o porozumění (vhled). Znamená to, že v bezpečném, jasně ohraničeném prostředí s terapeutem, který chování klienta nehodnotí, lze pátrat po tom, jaké (nevědomé) motivy se skrývají za problematickým chováním a s čím dalším ještě mohou souviset. Pokud se ukáže, že muž, který přišel na terapii, pije proto, protože je dlouhodobě nespokojený v zaměstnání, na terapii lze mluvit o jeho nespokojenosti, mapovat jiné způsoby jejího řešení a porozumět tomu, proč zatím jiné způsoby řešení nešlo využít. V případě, že mladá žena zapíjí svou depresi, zřejmě bude v terapii zkoumat tyto depresivní stavy a pomalu jim přicházet na kloub. Jde o složitý a komplexní proces, který často nejde urychlit (podobně jako nelze urychlit ani jiné způsoby učení a zrání). Namísto zázračného řešení, které někdy lidé od terapie očekávají, jde o pomalé a postupné terapeutické “rozplétání”. 

Lidské chování nebývá nahodilé. I zdánlivě nelogické nebo opravdu škodlivé jednání má vždy nějaký skrytý důvod. Porozumět tomu, proč takové chování používáme, může být někdy oříšek, na druhou stranu ale může takové porozumění přinášet do našich životů změnu. 

Zdroje a další odkazy: 

Kahneman, D. (2012). Myšlení rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil Publishing. Gabbard, G. O. (2005). Dlhodobá psychodynamická psychoterapia. Základný text. Trenčín: Vydavateľstvo F. 

Röhr, H.-P. (2015). Závislost. Praha: Portál.


Všechny aktuality

Kontaktujte nás

Je třeba se objednat předem – telefonicky nebo e-mailem.

Pokud telefon zrovna nemůžeme zvednout, prosíme, počkejte až se Vám ozveme zpět.

Příjem
nebo

Renadi, o.p.s.
Sídlíme na ulici Bratislavská 2 (3.patro), Brno 602 00